Panikové kování

Panikové kování je mnohdy instalováno pouze na dveřích u východů ze shromažďovacího prostoru – je to velká chyba. V případech, kdy ostatní dveře instalované v trase únikové cesty, již nebývají osazeny panikovým kováním, jde o zásadní technický nedostatek. 

„Panikové kování musí být instalováno po celé trase úniku” viz ČSN 73 0831:2000. V článku 5.3.6 se stanoví, že všechny východové dveře, započítané do kapacity únikových cest ze shromažďovacího prostoru i dveře na pokračujících únikových cestách musí být vybaveny panikovým kováním.

Pokud se touto únikovou cestou dostaneme do sousedního požárního úseku, tak je ve vysvětlující poznámce k čl. 5.3.1.1 znovu uvedeno, že pro vybavení dveří v těchto prostorech opět platí ustanovení článku 5.3.6.

Funkce panikového kování nesmí být mechanicky omezena. Jedná se o vážnou požární závadu, bránící vytvoření podmínek bezpečné evakuace osob ze shromažďovacích prostor. Provozovatel objektu se shromažďovací funkcí vedený snahou, aby mu nouzovými východy neodcházely či naopak nevstupovaly do objektu osoby mimo jeho kontrolu, většinou mechanicky omezí funkci panikového kování.

Dikce technických norem je v tomto případě zcela jednoznačná – požadované horizontální madlo panikového kování musí po stlačení (i osobami bez dřívější znalosti tohoto zařízení) umožnit okamžité uvolnění dveřního křídla ve směru východu - za méně než jednu sekundu (tj. jedním souvislým pohybem dojde k uvolnění všech západek a zajišťovacích prvků, bez pomocí klíče nebo jiného předmětu či zařízení).

Bez ohledu na jakýkoliv pomocný způsob odemykání anebo zamykání, který je zabudován, musí ovládání madla umožnit kdykoliv okamžitě východ.

Většinou po kolaudaci bývá odstraněn grafický symbol znázorňující způsob použití instalovaného panikového kování a nahrazen jiným sdělením, např. textem: “Nepoužívat, chráněno alarmem!!!”. A to proto, aby osoby „volně” neprocházely (záměrně či neúmyslně) nouzovým východem ze shromažďovacího prostoru.

Tímto způsobem si na úkor požární bezpečnosti majitel nebo nájemce objektu či jeho obsluha snaží jenom usnadnit své povinnosti. U nouzových východů ze shromažďovacích prostorů je požární bezpečnost direktivně nadřazena ostatním bezpečnostním prvkům (např. vstup či výstup nepovolaných osob, ochrana proti krádeži, vloupání apod.).

Tuto skutečnost musí provozovatelé uzavřených prostorů, kde se soustřeďuje větší počet osob respektovat, a to po celou provozní dobu shromažďovacího prostoru.

Proto trvale platí, že každé dveřní křídlo „nouzového” východu musí být na vnitřní straně (nad horizontálním madlem panikového kování) opatřeno značkou znázorňující jeho použití. Logickým doporučením je, aby značka byla dostatečné velikosti (alespoň 200 x 200 mm) a v barevném kontrastu od povrchové úpravy dveřního křídla.

Klíč v zasklené skříňce, tlačítko vedle dveří nebo otvírání křídla čipovou kartou jsou stále častější špatné řešení, které se týká trvale uzavřených dveří na únikových cestách. 

Od budov ústředních institucí až po sídla nejmenších privátních společností bývá zvykem, že zajištění kontrolovaného pohybu osob ve směru ven z objektu (tj. zájem provozovatele), totálně paralyzuje požadavky požární bezpečnosti (tj. zájem státu) umožnit občanům bezpečnou evakuaci v případě vzniku požáru či jiné mimořádné situace. Paniková situace před východem může nastat i v čase kratším než 10 sekund, a to zejména v prostorech se soustředěním většího počtu osob.

Pro předcházení vzniku panikové situace se mají dveře ve směru úniku uvolnit ze zavřené polohy jedinou operací - do 1 sekundy od úplného stisknutí dveřního kování (jehož použití je z konstrukce výrobku zcela zřejmé - např. klika). 

Dobu do jedné sekundy i jediné operace rozhodně nezaručuje postup spojený s vyjmutím klíče ze skříňky, jeho zasunutím do zámku a následné odemčení dveří. Za stejně nevyhovující je třeba považovat časovou prodlevu způsobenou hledáním příslušného ovládacího tlačítka a jeho aktivaci nepoučenou osobou nebo analogický postup, kdy tlačítko je nahrazeno snímačem čipové nebo magnetické karty.

Vše, co je zde uvedeno ve vztahu k uvolnění dveří ve směru evakuace osob, platí také pro systémy kontrolních závor, turniketů či obdobných zařízení, které přehrazují únikové cesty z objektů. Nesprávným řešením je také postup, kdy všechna výše uvedená zařízení se, bez schválení příslušnou institucí, namontují na dveře či do únikových cest až po provedení kolaudace objektu.

Odpovídajícím dveřním kováním, umožňujícím včasné uvolnění zavřených dveří ve směru uniku, musí být vybavena také dveřní křídla ovládaná motoricky (pro představu lze uvést případ automaticky vodorovně posuvných, východových dveří z objektu na volné prostranství, které se neotevřou, protože při mimořádné situaci došlo k výpadku či vypnutí el. proudu). Kováním ve směru úniku musí být vybaveny i dveře samočinné otvírané zařízením elektrické požární signalizace (neboť u zařízením EPS dochází k signalizaci požáru zpravidla do 120-ti sekund od jeho vzniku).

ČSN 73 0810: Požární uzávěry (jakož i dveře – uzávěry bez požární odolnosti) vyskytující se na únikových cestách musí mít ve směru úniku osob kování, které umožní po vyhlášení poplachu (nebo po jinak vzniklém ohrožení) otevření uzávěru ručně či samočinně (bez užití klíčů či jakýchkoliv nástrojů), ať již uzávěr je běžně zamčený, zablokovaný či jinak zajištěný proti vloupání apod.

↑ nahoru ↑